Pavel Švanda Próza Filosofie Poesie Vzpomínky

I nadále vím, že mám pravdu. - Poznámka v sešitě

I nadále vím, že mám pravdu. Nejpravdivější ze všech pravd. Jenomže stejně tak dobře vím, že je mi moje pravda stejně nedostupná jako komukoli druhému. Za těch krátkých dvaadvacet let mi nikdo nerozvrátil můj soukromý svět. Doufal jsem nalézt někoho sobě podobného, ale nehledal jsem nijak křečovitě, pamětliv faktu, že lidem mně podobným zhola neporozumím. Pak jsem našel Tebe, kterou jsem nehledal. Vstoupil jsem do Tebe bez zaklepání, aniž bych se přezouval, hodlal jsem v Tobě mnou vymalovat. Jaká nádhera, pustošit zaběhané světonázory! Ty první dny jsem v Tvých očích měřil jistě dva metry osmdesát, ty první dny jsi vážně zapochybovala o pravdivosti své cesty. Leč tempora mutantur… a po dvou měsících zjišťuji, že s tímž pokorně naivním úsměvem, kterým provázíš mé horlivé argumentace, jsi mě dvěma prstíky vytrhla i s kořeny a přesadila do svého květináče. Nebolí to, ale je třeba neustále zalévat , abych se nějak ……….